Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pegmatit a Střelecký důl

15. 10. 2016

V Jeseníkách je nepřeberné množství starých, zaniklých důlních děl, povrchových dobývek i opuštěných lomů. Ne nadarmo je i sám duch hor, Praděd, zobrazován jako král permoníků a patron havířů. Třímaje v rukách hornickou lucernu a těžké důlní želízko, bdí nad bohatstvím rudních i nerudních žil pod kořeny hor. Není možné vypočíst všechny lokality, ve kterých se někdy něco (cokoli) těžilo. Zlato, stříbro, železo, měď, polymetalické rudy, ale také nerudné suroviny: kámen na všechno, křemen pro sklárny, drahokamy...a taky pegmatit.

Pegmatit je zvláštní hornina. Pokud jde o složení, je vlastně totožná například s žulou (granitem). Dokonce s ní má i stejný magmatický původ. Jenom její žíly tuhly za poněkud odlišných podmínek, tak trochu v separé od mateřského celku. Na okrajích granitových plutonů tak vznikly nevelké deskovité žíly, čočky a menší tělesa hrubozrnné až zonální struktury s oddělenými bloky čistého křemene a živce, doplněné o spoustu jinak neobvyklých a vzácných minerálů. Těženy byly pro průmyslové využití živců, křemene a slídy a v menším množství i pro obsah prvků typu beryllia, lithia, cesia apod.

Také v Jeseníkách se urodilo značné množství pegmatitových těles menších rozměrů. Poblíž okrajů šumperského žulového plutonu jich nalezneme celou řadu. Lokalita Střelecký důl však patří k těm nejznámějším. V 19. a 20. století byla pegmatitová žíla otevřena lomem. Ten už samozřejmě dávno zanikl, přesto ale dosud láká sběratele minerálů. Proslavenými se staly místní polodrahokamy beryly. Většinou se objevují v podobě zelených malých krystalků v mase bílého živce albitu. Občas lze však při troše štěstí najít i sběratelsky zajímavý kousek. Ostatně, i takový reprezentativní vzorek samotné horniny pegmatitu jaký je na úvodním obrázku, stojí za to...

Klasická pegmatitová lokalita leží vlevo od silnice ze Sobotína do Vernířovic, na levém břehu bezejmenného potůčku v závěru údolí, které je označováno jako Střelecký důl (dříve Scheibengraben). Ložisko se nachází na území obory, jejíž oplocení probíhá Střeleckým dolem (nutno poznamenat, že na novějších turistických mapách je mylně jako Střelecký důl označeno východněji ležící údolí tedy Medvědí potok a zaměněno za další z montánních lokalit, Hofberg). Možný vchod do obory je branou u lovecké chatky, naproti bývalému Donátovu dvoru (dnes daňčí farma a restarurace). Po asfaltové lesní komunikaci se vydáme směrem k vrcholu Rudné hory, avšak již za rybníčkem odbočíme o 90° vlevo a podél okraje vysokého lesa dojdeme na nezpevněnou lesní cestu, která vede nad levým břehem potůčku, víceméně souběžně s plotem obory (ten je vyznačen na turistické mapě, ovšem také špatně). Po cca 800 m chůze vpravo v mírném zalesněném svahu uvidíme terénní pozůstatky těžby: výkopy a odvaly tvořené sutí hlušiny a úlomky pegmatitu. Výše je ústí štoly, v současnosti zabezpečené mříží.

Pegmatitové těleso je otevřeno výrazně zašlým lomem a krátkou štolou pod hranou mírné vyvýšeniny. Pegmatitová žíla o mocnosti téměř 10 m a délce přibližně 100 m proniká amfibolitem až amfibolickou rulou sobotínského amfibolitového masivu. Kontakt s okolní horninou je většinou ostrý.

V pegmatitu byly zjištěny následující texturně-paragenetické jednotky :

  • hrubě zrnitá jednotka složení Ab+Msc+Qtz+Kfs s akcesorickým granátem a berylem
  • grafická jednotka (Kfs+Qtz) s granátem a albitem postupně se vyvíjející do
  • blokového K-živce a křemene s muskovitem, albitem a berylem, místy se objevují hrubě zrnité křemen-muskovitové agregáty
  • cleavelanditová jednotka s křemenem, muskovitem a poměrně hojnými Nb,Ta-oxidy
  • jemnozrnná jednotka cukrovitého albitu s křemenem, granátem, berylem (akvamarín) a gahnitem.

Vnitřní stavba pegmatitu je nepravidelná, texturní jednotky jsou náhodně rozmístěny a netvoří kontinuální zóny. V blokové jednotce a výjimečně i v cleavelanditu se vyskytují drobné dutiny s krystaly živců, křemene, apatitu, muskovitu, skorylu, euklasu a mikrolitu.

Pegmatit na lokalitě Scheibengraben je mineralogicky nejbohatším pegmatitovým tělesem v oblasti Hrubého Jeseníku. Je typickým příkladem beryl-columbitového pegmatitu. Od ostatních pegmatitů Hrubého Jeseníku se liší vysokou aktivitou fluoru (přítomnost topazu, triplitu, vysoké obsahy F v turmalínu a muskovitu) a bóru (poměrně hojný skoryl).

Zdroj části s mineralogickým popisem: Novák et al, 2002

img_0602.jpg​ Foto části zaniklého lomu se zbytkem štoly, stav 2014. 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář